Sprava konfigurace portu

[Ondra Knezour]

Pav Lucistnik wrote:
>>Jedine trochu komfortni reseni - make config-recursive jsem shledal 
>>nefunkcnim [...] Bud jsem to nepochopil, nebo to spatne pouzivam nebo je to 
>>rozbite.
> 
> Tak to bude rozbite, protoze by to tak fungovat melo.

V tom pripade to zas prilezitostne zkusim, jestli uz se to nevylecilo, 
pripadne pohledam/vyplnim bugreport.

>>Druhou otazkou, kterou je potreba resit je ukladani pracne ziskanych 
>>nastaveni, ktere chceme pouzit. Mne jsou znamy nasledujici moznosti:
>>
>>- pouzit make config tam, kde to je mozne
> 
> Ano!

To je funkcni a spolehliva metoda, ale neresi zcela zadani. Jednak neni 
zadna centralni zprava nebo prehled pouzitych nastaveni, coz neni velky 
problem, ty data jsou v nejake forme k dispozici, ale predevsim to 
neresi situaci, kdy napriklad na minimalni instalaci FreeBSD budu chtit 
prelozit gnome2. Je tam X zavislosti, ktere maji Y voleb, make 
config-recursive nefunguje, co s tim, aby u toho nemusel nekdo dva dny 
sedet a pritom byla jistota, ze o vsech konfiguracich bylo rozhodnuto 
podle vule uzivatele?

>>- teoreticky pouzit /var/db/ports/PORTNAME/options stejne jako predchozi 
>>bod, zatim jsem nezkoumal
> 
> Ne. Jak?

Uvazoval jsem tak, ze jestlize existuje mechanismus pro takove ukladani 
voleb pri pouziti make config, bylo by mozne priohnout ho tak, aby bylo 
mozne takovou konfiguraci vytvorit pro libovolny port. Dale jsem to 
zatim nezkoumal, proto take "teoreticky pouzit".

>>- zmatlat vsechno pomoci ruznych IF konstrukci do /etc/make.conf
> 
> 
> Ano! Toto je ta prava cesta pro porty ktere nepouzivaji OPTIONS.
> Doporucena forma zapisu:
> 
> .if ${.CURDIR} == "/usr/ports/editors/vim"
> WITH_GTK2=yes
> .endif

Toto je sice funkcni varianta, ale zda se mi nejhure spravovatelna, mit 
vsechno na jedne hromade pri vetsim poctu takovych nastaveni povede k 
neprehlednemu chaosu. Krom toho jsem se o ni kdysi dozvedel z nejake 
debaty, kde ji vsichni strasne pomluvili, takze k ni mam asi z tohoto 
duvodu i jisty odpor. Toto nastaveni take prijde vnivec, kdyz se port 
prejmenuje a stejne jako ostatni varianty neresi ani to, pokud je jeden 
port nahrazen jinym, stejne funkcnim se stejnou volbou (prikladne ruzne 
verze ghostscriptu).

Asi se da rict, ze muj dotaz nema snadne a univerzalni reseni. System 
portu je proste na jednu stranu dost komfortni v porovnani se zpusobem 
instalace programu napriklad na nekterych linuxovych prostredich, na 
druhou stranu vyzaduje od uzivatele stale dost velke mnozstvi casu, 
znalosti a rucni prace. Vzhledem k tomu, za kolik je system prodavan a 
ze nejsem jediny, ktery by to chtel vylepsit, ale chybi mu cas a/nebo 
znalosti to tak i nejakou dobu jeste zustane.

> 5. Netrapit se nejakymi volbami a stastne pouzivat vychozi konfigurace
> az do chvile, kdy opravdu potrebuji neco zmenit? Pak se vydat patrat.

Tam, kde je pouzivano jenom par (kde rekneme 1 < par < 100) portu, ktere 
jeste v defaultni konfiguraci zcela vyhovuji a vim to, protoze je 
pouzivam na X mistech stale stejne je to zcela vyhovujici postup. Jenze 
tento konkretni dotaz se tykal situace na jednom experimentalnim stroji, 
kde instalace vice nez par portu a experimenty s jejich konfiguraci a 
kombinacemi jsou jedinym ucelem. V takovem pripade to zacne rychle 
prerustat pres hlavu a je potreba vytvorit si v tom nejaky system.


-- 
S pozdravem

Ondra Knezour
----------------------------
http://www.weboutsourcing.cz