cslatexZ

[Vladimir Mencl, MK, susSED]

On Wed, 27 May 1998, Ondra Koutek wrote:

> Mozna ze by nas, mene znale uzivatele mohlo zajimat, kde se povaluje
> nejaka aktualni verze cstexu. ja instaloval osobne tu z CVUT, ale ta je
> staricka.

   Ja zase taky nijak moc zkuseny uzivatel nejsem... akorat jsem v
latexu nabusil svoji diplomku....

   Pri instalaci texu jsem resil ruzne problemy, hruby navod je
takovyto:

Odinstalujte veskere predchozi texovske veci, vsechny texovske FreeBSD 
package pryc, vcetne xdvi, a i ostatnich veci, ktere instaluji vlastni
MakeTexPK

  Instalujte podle souboru README.web2c, ktery prikladam jako
attachment... nevim, u ktere instalace texu jsem jej nasel, ale
dodrzuje-li se doslovne, funguje to.

  P.S.: Nevim, odkud z cvut jsi to instaloval, tohle je z math.feld.cvut

				Cau Vlada
-------------- next part --------------

           CSTeX pro UNIX, postup instalace z baliku web2c
           ===============================================
           12.3.97                              Petr Olsak

Balik web2c obsahuje zdrojove texty TeXu a ostatnich potrebnych
programu, nastroje na konverzi jazyka web (ve kterem je TeX napsan)
do jazyka C a zdrojove texty knihoven v jazyce C (zvlastni pozornost
zaslouzi knihovna prohledavacich algoritmu kpathsea). Vse kompaktne
pripraveno Karlem Berrym tak, ze staci napsat 

configure; make; make install 

a pro vesmes vsechny UNIXove platformy tim vznika
provozuschopna instalace TeXu. Takto ale dostaneme jen TeX mluvici
anglicky a nasim dalsim cilem je jej pocestit.


Potrebne soubory
----------------

texk.tar.gz ...... Zdrojove texty web2c TeXu a dalsich, 
                   prohlizec xdvi,  ovladac dvips a dvilj
texmflib.tar.gz .. Vychozi balik vstupnich souboru (fonty, makra apod).
 
Vyse uvedene soubory jsou beze zmeny prevzaty z baliku web2c pana
Berryho (nyni web2c verze 7.0, kpathsea verze 3.0). Podrobneji 
o verzich, viz soubor VERSION.web2c. Dale pro pocesteni potrebujeme:

csplain.tar.gz ...... Makra pro csplain
cslatex-*-*.tar.gz .. cslatex 2e (za hvezdickami se skryva mesic a rok
                      posledni zaplaty). Staci, kdyz pouzijete ten
		      nejcerstvejsi.
csfonts.tar.gz ...... CS-fonty (nutne pro formaty csplain a cslatex)
cspsfonts.tar.gz .... Podpora cestiny pro zakladnich 32 fontu, ktere
                      jsou instalovany v kazdem PostScriptovem RIPu.
csuvodlat.tar.gz .... Jednoducha prirucka k LaTeXu (bohuzel ke stare
                      verzi 209). 

Soubory si muzete zkopirovat napriklad ze serveru math.feld.cvut.cz
prostrednictvim ftp (podrobneji viz nize).

Pro instalaci byste meli mit zhruba 35 MB volneho mista (15 MB pro
zdrojove texty a 20 MB pro knihovnu texmf/). Radeji ale pocitejte s
vetsimi naroky, zvlaste pri behu, kdy se generuji bitove mapy fontu.
Doporucujeme rezervovat 50 MB.


Rozdeleni adresaru
------------------

Zde je popsan nejjednodussi zpusob instalace, kdy je prevzata
struktura adresaru implicitni z web2c. TeX se vam nastehuje
(implicitne) do techto aderasru:

/usr/local/bin  ......... Programy ke spusteni
/usr/local/share/texmf .. Kosaty strom vstupnich souboru pro TeX
/usr/local/man/man1 ..... Manualove stranky TeXu a dalsich programu
/usr/local/info ......... Info soubory
/usr/local/include/kpathsea .. Hlavickove soubory ke knihovne kpathsea
/usr/src ................ Tam nastehujeme zdrojove texty k TeXu. Volba tohoto
                          adresare vubec neovlivni cinnost instalace.

Pozadujeme-li jinou strukturu adresaru, je nutno rozbalit nejprve
texk.tar.gz napriklad do /usr/src a prostudovat soubor INSTALL v
adresari kpathsea a pripadne dalsi dokumentaci. Napriklad pri spusteni
shellu configure (viz nize) je mozne pomoci optionu --datadir naznacit,
ze kosaty strom vstupnich souboru pro TeX chceme mit jinde.


Vlastni instalace
-----------------

# cd /usr/src
# mkdir /usr/local/share
# ftp math.feld.cvut.cz
Name: ftp
Password: email at adresa
Guest login ok, access restrictions apply.
ftp> cd /pub/cstex/unix
ftp> bin
ftp> get verze.txt
ftp> get texk.tar.gz
ftp> lcd /usr/local/share
ftp> get texmflib.tar.gz
ftp> prompt
ftp> mget cs*.gz
ftp> bye
# zcat texk.tar.gz | tar xvf -
# cd /usr/local/share
# zcat texmflib.tar.gz | tar xvf -

Nyni mame rozbalenou originalni americkou distribuci. Pristoupime ke
kompilaci. 

$ cd /usr/src/texk-*
$ sh configure

Tento script vytvori soubory Makefile a dalsi konfiguracni soubory.
Vstupni udaje vetsinou cerpa ze souboru *.in. Dale upravime tex.ch a
Makefile v xdvik, aby lepe vyhovovaly nasim potrebam pro cestinu:

$ cd web2c
$ vi tex.ch

Na radku 633 a dlasich vyhodime vse, co se tyka sekce [4.49]. Tyto
veci jsou stejne skryte za procenty. Misto toho na dane misto vlozime:

% [4.49] l.1295 - Do not hardwire printable ASCII.
@x
  (k<" ")or(k>"~")
@y
  (k<" ")or(k=invalid_code) 
@z

Dve mezery pred kulatou zavorkou (k<" ") jsou dulezite.
Tim mame modifikovan zmenovy soubor tak, ze TeX bude do logu a
pracovnich souboru zapisovat znaky s kody vetsimi nez 127 primo (a na
dobre pocestenem systemu je vidime cesky s akcenty) a nikoli pomoci
prepisu ^^fe a podobne. Takto modifikovany TeX zobrazi vice rozdilu
pri testu trip, coz je dan, kterou splacime Husovi za jeho modifikaci
ceskeho jazyka.

$ cd ../xdvik
$ vi Makefile

Na radku 104 je treba do seznamu DEFS pridat -DA4, aby xdvi pracoval
implicitne se stranou formatu A4 (jinak by pouzil americky
format papiru). Rovnez je uzitecne deklarovat jiny nahradni font (pro
pripad, kdy xdvi nenajde spravny font) pomoci: -DALTFONT=\"csr10\".
Zmineny radek vypada po uprave takto:

DEFS = -DHAVE_CONFIG_H -DA4 -DALTFONT=\"csr10\" $(XDEFS)

Ja osobne jsem jeste modifikoval implicitni rozliseni xdvi (ktere je
primarne nastaveno na 600dpi) na 300dpi pridanim dalsich DEFS:

-DBDPI=300 -DMFMODE=\"cx\" -DSHRINK=\"3\"

ovsem to uz neni zcela nutne. Podrobneji viz INSTALL v adresari xdvik.
Na SUN OS s gcc jsem dale potreboval upravit radek 167 tak, aby se
knihovna libXmu linkovala staticky, zatimco ostatni dynamicky (protoze
v dynamicke knihovne dodavane se systemem je chyba):

x_tool_libs = -lXaw -static -lXmu -dynamic -lXt

Specifika jinych operacnich systemu zatim nemam overena.

Pan Vaclav Tomec <murphy at pef.czu.cz> uvadi tuto zkusenost:
-------
Instaloval jsem tuto distribuci na SPARC Linuxu a kompilace xdvik mi 
koncila hlaskou o nedefinovanych referencich v X knihovnach.
Tak jsem v Makefile do radky:

x_tool_libs= -lXaw -lXmu -lXt

jeste pridal -lXext (tak jak je to ve starsi distribuci xdvik ). 
Puvodne popsane nastaveni nefungovalo.
-------

Nyni pristoupime k vlastni kompilaci vsech zdrojovych textu. Budou se
kompilovat programy kolem TeXu a TeX samotny z web2c, dvips, xdvik a
dvilj. Pokud napriklad nechceme ovladac dvilj kompilovat, staci jeho
adresar dviljk pred kompilaci vymazat.

$ cd /usr/src/texk-*
$ make
$ su
# make install


Cestina a slovenstina v instalaci 
---------------------------------

Z vychozi distribuce smazeme vse, co se tyka LaTeXu, abychom pro
jistotu nekrizili verzi pocesteni s verzi LaTeXu. Balik cslatex
totiz kompletni originalni LaTeX obsahuje:

# cd /usr/local/share/texmf/tex
# rm -rf latex
# cd /usr/local/share
# zcat csplain.tar.gz | tar xvf -
# zcat cslatex-12-96.tar.gz | tar xvf -
# zcat csfonts.tar.gz | tar xvf -
# zcat cspsfonts.tar.gz | tar xvf -
# zcat csuvodlat.tar.gz | tar xvf -
# MakeTeXls-R

Posledni povel vytvori soubor ls-R v adresari /usr/local/share/texmf.
Do tohoto souboru se TeX a ostatni programy vzdy podivaji, aby nasly
pozadovany vstupni soubor co nejrychleji. Po kazde zmene stromu texmf/
je vhodne tento povel provest. Je rovnez vhodne jej zaradit do cronu,
viz napriklad /usr/local/bin/MakeTeXls-R.

# cd /usr/local/share/texmf/web2c
# rm latex.fmt
# tex -ini csplain.ini
# tex -ini cslatex.ini
# mv csplain.ini.fmt csplain.fmt
# mv cslatex.ini.fmt cslatex.fmt
# ln -s cslatex.fmt latex.fmt

Posledni upravy nazvu jsou dosti usmevne. Povazuji to za chybu
nove verze kpathsea, kde po tex -ini format.ini nevznika format.fmt
ale vznika fomat.ini.fmt. Starsi verze kpathsea pracovaly spravne.

# cd /usr/local/bin
# ln -s tex csplain
# ln -s tex cslatex

Vsimneme si, ze na rozdil od starsich verzi web2c existuje jedina
binarka TeXu zvana tex (nikoli tedy virtex a initex). Rezim initex se
vyvola pouzitim parametru -ini. Bez tohoto parametru se tex chova jako
virtex. 

Konfigurujme jeste dvips, aby pracoval implicitne se stranou A4:

# cd /usr/local/share/texmf/dvips
# cp /usr/src/texk-*/dvipsk/contrib/config.proto .
# cp /usr/src/texk-*/dvipsk/contrib/papersize.simple .
# cat config.proto papersize.simple > config.ps
# vi config.ps

V souboru config.ps nejprve zakryjeme procentem radek 4, aby vystup 
z dvips nesel implicitne do lpr:

%o |lpr

Dale odkryjeme radky 52 a 53 (odmazanim hvezdicky), aby byl implicitni
format A4:

@ A4size 210mm 297mm
@+ %%PaperSize: A4

Vice uprav neni potreba.


Testovani
---------

Pri prvnim spusteni xdvi a pripadne dvips budete muset chvili
pockat, az se vygeneruji potrebne bitove mapy fontu. Pri opakovanem pouziti
xdvi a dvips se stejnymi fonty uz cekat nemusite -- bitove mapy fontu uz
jsou vyrobeny. Pokud si chcete usetrit cas, pouzijte vychozi skupinu pk
bitmap pro CS-fonty, kterou najdete v CS-cx-300pk.tar.gz nebo
CS-ljfour-600pk.tar.gz. Viz README.cs-pk v csTeXu (cstex/unix).

(v xtermu:)

$ cd ~/prac
$ tex story
*\end
$ xdvi story

$ cp /usr/local/share/texmf/doc/cstex/*.tex .

$ csplain parpozn
$ xdvi parpozn

Po zpracovani TeXem vidime na terminalu jeden Underfull \hbox, a vyrez
textu pod timto hlasenim je psan cesky s akcenty a ne s ^^ef a
podobymi potvorami. Pro dalsi experiment vyzkousime pozmenit radek 9
souboru parpozn.tex tak, ze odstranime procento 
(tj. aktivujeme \input cncent)

$ vi parpozn.tex
$ csplain parpozn
$ xdvi parpozn

Pokud mame v systemu spravne instalovany Ghostsript, mely by se bitove mapy
PostScriptoveho fontu po chvili objevit v xdvi. Jsme-li uchvaceni
touto moznosti, muzeme vyzkouset:

$ csplain test8z
$ xdvi test8z

Nyni zkusime funkcnost vystupu do PostScriptu:

$ dvips test8z
$ dvips -Ptiskarna test8z

V prvnim kroku vznika test8z.ps, zatimco v druhem je rovnou proveden
tisk na PostScriptove tiskarne "tiskarna", ktera musi byt instalovana
v /etc/printcap. V nove verzi dvips neni potreba pritomnost souboru
/usr/local/share/texmf/dvips/config.tiskarna. Program pak pouzije
standardni nastaveni a vystup presmeruje do lpr -Ptiskarna.

$ cp /usr/lib/texmf/texmf/doc/uvodlat/* .
$ cslatex ltxstruc
$ xdvi ltxstruc

Pro spravne sestaveni obsahu je nutno spustit
$ cslatex ltxstruc
jeste dvakrat, tj. dohromady trikrat.


Vlastnosti
----------

A) xdvi umi na pozadi spolupracovat s Ghostsriptem. Kdyz tedy pouzijete

\input epsf
text ...
\par \epsfbox{obrazek.eps}
text ...
\end

a mate-li pripraveny obrazek.eps v aktualnim adresari, pak jej po
TeXovani primo vidite v xdvi.

Poznamka: Na mem systemu se nepodarilo rozbehnout dobre komunikaci xdvi 
s ghostsriptem pri rastrovani obrazku typu .eps. Mozna budete
uspesnejsi. Stara verze xdvi mi funguje bez problemu.

B) xdvi umi obnovovat zobrazeni podle zmeneneho souboru.dvi. Kdyz tedy udelate
zmeny a znovu TeXujete svuj dokument, pak staci kliknout mysi kamkoli na
plochu xdvi a mate obnoveno zobrazeni.

C) xdvi vola MakeTeXPK i v pripade, ze je potreba vykreslit PostScriptovy
font. Na pozadi se pak vola gsftopk a Ghostscript, coz vytvori
automaticky bitovou mapu pk v rozliseni pro xdvi. Vidime tedy, ze xdvi
dokaze verne zobrazit vsechny PostScritpove fonty, ktere jsou instalovany
v Ghostscriptu.

D) Tiskove fronty UNIXu lze konfigurovat tak, aby se pro ne-PostScriptove
tiskarny volal na pozadi Ghostscript jako filtr. Tim muzete pouzivat dvips
jako ovladac pro tiskarny univerzalne. Napriklad

$ dvips -Pjehla dokument
$ dvips -Pinkjet dokument
$ dvips -Plj4color dokument
$ dvips -Plinotype dokument

muze pri spravne konfiguraci vytisknout nejprve dokument na maticove
tiskarne, ktera neni PostScriptova (tiskova fronta pouzije na pozadi
Ghostscript), druhy povel vytiskne totez na inkoustove tiskarne (ta taky
nebyva PostScriptova), treti povel tiskne dokument na barevnou PostScriptovou
tiskarnu a ctvrty tiskne dokument na film pro ofsetove predlohy (fotosazeci
zarizeni umi samozrejme PostScript).

Jak konfigurovat tiskove fronty? Viz man lpd.

E) Soucasna instalace Ghostscriptu me mile prekvapila. Zakladni PostScriptove
fonty (jako Times apod.) jiz nemaji odkazy na nekvalitni rastry, ale
panove kdesi vydolovali kvalitni .pfb public domain ekvivalenty. Proto je
tisk PostScriptoveho fontu pres Ghostscript podstatne kvalitnejsi, nez tomu
bylo za doby, kdy jsem se s Ghostscriptem seznamoval.

Tak co? Jeste porad chcete zustat u emTeXu a DOSu?